Zobrazují se příspěvky se štítkemCesta duly. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemCesta duly. Zobrazit všechny příspěvky

Budete dobrou dulou?

Nové duly – nebo ty, které jen uvažují, zda se stát nebo nestát dulou – často přemýšlí o tom, jestli jsou pro tuto práci vhodné.
  
Bude to vyhovovat mému životnímu stylu? Mé práci? Mé rodině?

Budu zvládat být neustále na telefonu?

Budu zvládat pohled na krev, výkaly a zvratky?

Budu schopná ustát ty nekonečné hodiny a nekonečně dlouhé hodiny?

Ty, které si tyto otázky kladou, často přemýšlejí také nad tím, zda mají vůbec ty pravé osobnostní rysy pro práci duly. Zajímá je, jestli na to jsou nebo nejsou "příliš takové" nebo "příliš makové", "dostatečně to" nebo "dostatečně ono".
  
Z toho, co jsem viděla za rozmanitost porodních zážitků, rodiček a doprovázejících dul, mohu říci, že není žádný typ osobnosti, který by z člověka dělal "dokonalou" dulu. Neexistuje dula, která by perfektně seděla každé rodině, a neexistuje ani rodina, která by si zamilovala každičkou dulu, kterou potkají.

 Dokonalá dula prostě neexistuje.
  
Myslím si, že pokud žena respektuje rodičku a pokud jí chce poskytnout takový druh kontinuální porodní podpory, který je v souladu s prací duly, a pokud je otevřená rozmanitosti porodních zážitků a možnosti být transformována tím, s čím se při tom setká, potom si myslím, že bude dobrou dulou. Dokonce výbornou.


Ale pro ty, které se strachují...


Jsem dostatečně tichá na to, abych mohla být dulou?

Vaše tichá přítomnost může být právě tím, co žena potřebuje, když vše kolem ní i uvnitř ní vře. Někdy rodící žena nejen že potřebuje slyšet ta správná slova, ale také (a nebo dokonce místo nich) může potřebovat ten pravý tichý prostor, který by ji obklopoval.


Co když jsem ale příliš bouřlivá a energická na to, abych mohla být dulou?

Najdou se ženy, které vaši energii ocení. Takové, které se jí nechají pohltit a budou cítit, že ji pro jejich rození potřebují. Váš duch je bude oživovat a právě pro ně budete tou pravou dulou.


Nikdy jsem nerodila. Dokonce jsem ještě nikdy nebyla těhotná. Mohu být dobrou dulou i tak?

Samozřejmě, že můžete. I tak můžete být dobrou dulou, dokonce výbornou. Budete k porodům přinášet své svěží nové pohledy i zkušenosti. Až budete vstupovat do prostoru rodící ženy, neponesete si s sebou vlastní těhotenství a porody. Nepotřebujete svoji vlastní podobnou zkušenost k tomu, abyste poskytla skvělou podporu.


Nejsem příliš mladá na to být dula?

Pokud nejste příliš mladá na to, abyste se mohla přihlásit do výcviku, nejste ani příliš mladá na to být dula. Ve skutečnosti se právě s vámi mohou lépe ztotožnit mladé rodičky, kterým by naopak neseděla starší dula. Právě vaše mládí pro ně může být přesně tím, co potřebují k tomu, aby se cítily bezpečně ve vaší přítomnosti.


Mohla bych být něčí babičkou. Nejsem příliš stará na to být dula?

Ženám hledajícím moudrost, kterou mají spojenou s věkem, nebo těm, které hledají někoho mateřského či dokonce babičkovského, můžete nabídnout něco, co mladé duly nemůžou. Pro ně budete tou pravou dulou právě vy.


Měla jsem pouze císařský řez, nikdy jsem nezažila vaginální porod. Jak mohu být dobrá dula a doprovázet ženy při porodu?

Nemusíte zažít vaginální porod, abyste poskytla neuvěřitelnou podporu při porodu. A pro ženy, které také podstupují císařský řez, máte přesně tu empatii, kterou klientky potřebují (avšak ne zátěž nezpracovaného zážitku, ale ten druh, který říká "Je to v pořádku, jsi v bezpečí a můžeš se se mnou podělit o své pocity.").


Rodila jsem před dvaceti lety. Mohu se i tak stát dobrou dulou?

Kdy a zda vůbec jste rodila, to z vás dobrou dulu neudělá. Záleží na vašem způsobu spolupráce s rodinami, které si vás najímají. Je to o vaší ochotě naslouchat a poskytovat bezpečný prostor ženám, kterým sloužíte. Jde o slova povzbuzení, laskavém doteku a znalosti podpory při porodu. To k porodům přinášíte a na tom záleží. Zda jste rodila před dvaceti dny nebo roky, v tom není rozdíl.

Budete dobrou dulou?

Přinášejte svoji empatii.

Přinášejte otevřenou mysl.

Přinášejte respekt k rodící ženě, respekt k rozmanitosti jejich prožitků a jejich volbám, k jejich místům porodu a k lidem, kteří o ně pečují.

Přinášejte svoji ochotu poskytovat podporu. Prostou, jednoduchou – podporu.


A ano. Ano, můžete být dobrou dulou.

Jednoho dne můžete být skvělou dulou.

... 

Pozn. překl. Cesta duly je série překladů článků s tématikou vzdělávání a práce dul. Nejedná se o mé vlastní dílo. Autorku vždy uvádím v odkazu:


autor: Kristen Oganowski

Do baru vejdou dula a aktivistka...

Barman se ptá aktivistky: “Co vám mohu nabídnout?“ 

Aktivistka odpoví: “Vodu. Nepiju nic než vodu. Limonády, džus... všecko je to špatné! Jsou plné cukru. Alkohol je jed pro tělo, mysl i ducha. Ničí játra, je návykový, zhoršuje se po něm pleť, snižuje vaši zodpovědnost, snižuje rychlost vašich reakcí v nouzových situacích... A mám vůbec zmiňovat řízení pod vlivem alkoholu?!? Pití je špatné! Ne, já bych nikdy nepila a ani nikdo jiný by neměl!“


Dula se na aktivistku podívá a říká: “No tedy, udělala jste na mne dojem. Jste o tom tak silně přesvědčená. Očividně jste žena, která ví, co je pro ni důležité. To se málo vidí – někdo tak upřímný sám k sobě. Jste silná dáma, jakou jsem ještě neviděla!”

Aktivistka se usměje, pokrčí rameny a hodí po barmanovi samolibým úšklebkem říkajícím “vidíš, já to říkala”.

Dula se podívá na barmana a povídá: “A mně jednu kolu s rumem.”


Podporovat jen ty, kteří mají stejný názor jako vy, je velice omezené.


Vypadá to, že ve světě dul existuje tak trochu zmatek v tom, jaká je naše role podpory.

Většina z nás zná odpovědi na otázky jako: “Kdo to je dula? Kolik stojí? Kde ji seženu?“ Ale pojďme vyřešit také otázku, kdo dulou NENÍ!

Dula není aktivistka. Dula podporuje. Podporuje ty, kteří si ji najímají, a podporuje jejich filosofii, která je pro ně důležitá. Nejedná sama za sebe. Je tu proto, aby sloužila a poskytovala podporu.

Definice aktivismu je tato:

“použití přímé, často konfrontační akce jako jsou demonstrace a stávky,

opakem je podpora činnosti.“

Fráze, kterou k popisu aktivismu najdete ve slovníku, obsahuje agresi, což je něco, o čem jsem se nikdy neučila ani jako trenérka dul, ani jako studentka-dula.

Jako lidské bytosti se cítíme posilováni, když je nám nasloucháno a jsme podporováni. A cítíme se naopak oslabení, když jsme válcováni agresivní umíněnou osobou, která s námi nesouhlasí. Tyto dva stavy spolu v žádném případě nemohou koexistovat.

Nevěřím tomu, že je konflikt mezi doktory, sestrami, nemocničními porodními asistentkami, úředníky a DULAMI. Jsem namísto toho přesvědčena, že je tu konflikt mezi doktory, sestrami, nemocničními porodními asistentkami, úředníky a AKTIVISTKAMI vystupujícími jako nesoudné duly nebo poskytujícími podporu jiným aktivistkám během porodu.

Duly jsou často překvapené, když jim zdravotníci děkují a nebo jim skládají komplimenty jako „chceme tu jako dulu jedině vás!“, „vy jste ta nejlepší dula, co jsme tu měli!“ nebo „jsem rád/a, že nejste jednou z TĚCH dul!“ Myslím, že tito zdravotníci ve skutečnosti říkají (aniž by o tom věděli): „Ách, vy jsem pravá dula a ne porodní aktivistka!“

Jako aktivní členka několika online skupin dul mohu říci, že je obrovský rozdíl mezi dulami a aktivistkami. Dula klade otázky jako „Jak mohu nejlépe podpořit moji klientku při obřízce jejího syna?“ Aktivistka se ptá „Jak mám přesvědčit klientku, aby syna nedávala obřezat?“ Dula se ptá: „Moje klientka se rozhodla přestat kojit, jsou k dispozici nějaká srovnání umělých výživ?“, zatímco aktivistka prohlašuje: „Nemůžu podporovat matku, která se rozhodne nekojit!“

Témata jako tato vyvolávají v těchto skupinách rozsáhlé debaty. Aktivistky zaujímají agresivní nebo obranné postoje, zatímco duly pokračují v kladení otázek a připomínají skupině, že si nás klientky nevybírají k tomu, abychom za ně rozhodovaly, ale abychom je podporovaly. Pokud se ani internetová komunita dul nedokáže shodnout na pravé roli dul, mohu se jen domýšlet, jak daleko jsme od toho, aby koncept emocionální, fyzické a vzdělávací podpory dul pochopila a přijala veřejnost a poskytovatelé zdravotní péče.

Takže aktivistky, nemohly byste si přestat říkat duly a začít se prostě nazývat porodními aktivistkami, aby to bylo méně matoucí? Dula rodičku nesoudí, vy ano...

... 

Pozn. překl. Cesta duly je série překladů článků s tématikou vzdělávání a práce dul. Nejedná se o mé vlastní dílo. Autorku vždy uvádím v odkazu:

Autorka: Rock n´Roll Doula

Co se skrývá v tašce duly?

To je otázka, kterou často pokládají nové duly zkušeným dulám. Klientky se o toto naopak nezajímají vůbec. Odpověď je jednoduchá.


V tašce si duly nosí

SEBEDŮVĚRU!


Avšak ne v té formě, jak ji nejspíše znáte.

Na začátku své kariéry se duly poohlíží po “věcech”, které by v tašce nosily. Po takových věcech, které by jim dodaly pocit, že k porodu své klientky přináší jakousi hodnotu.


Takové duly ještě neobjevily tajemství.


Ve své dulí tašce si nosí věci jako masážní pomůcky, válečky, tenisové míčky, rebozo (dlouhý kus látky, který se používá mnoha způsoby pro podporu a pohodlí rodící ženy), masážní olejíčky, esenciální olejíčky nejrůznějších vůní, tepelné zábaly, chladivé zábaly, svíčky na baterky :-)), iPod a  podobné věci.


Mnohé duly si tuto tašku ponechávají na místech blízko hlavních dvěří, aby se k ní rychle a snadno dostaly, nebo dokonce přímo v autě pro případ, že by byly zavolány k porodu a nestihly by se před porodem vrátit domů pro tašku.

Pravdou je, že skoro všechny tyto věci jsou absolutně NEpotřebné. Většinu z nich vlastně nikdy z tašky ani nevytáhnete, s výjimkou cereální tyčinky a lahve s vodou v těch volných chvilkách, kdy si klientka odskočí na záchod.

Nové duly, které mentoruji (pozn. ne já osobně, jde o překlad), nabádám k tomu, aby ze své plné dulí tašky po každém jimi doprovázeném porodu vytáhly jednu věc, kterou nepoužily. Jakmile bude taška prázdná, pochopí, že ONY jsou tím, co klientka potřebuje, NE “věci” z jejich tašky.


Jediné, co v dulí tašce zbude, bude SEBEVĚDOMÁ DULA!


Za ta léta, co doprovázím k porodům, jsem zjistila, že opravdu potřebuji pouze tři věci – a ty s sebou nosím NEUSTÁLE.
  

Tou první je má hlava. Má hlava přeplněná ohromným množstvím znalostí o těhotenství a porodu. Nosím v ní zkušenosti z více než tisíce porodů. V mé hlavě se nachází schopnost pomoct každé mé klientce pochopit její volby a možnosti týkající se toho, co ji může na cestě zrození jejího miminka potkat. Jsem vzdělaná a dokážu mým klientkám jasně připomenout výhody, rizika a alternativy každé volby, kterou musí na této cestě učinit.


Druhou jsou mé ruce. Ruce, které držely, masírovaly, utěšovaly a hladily každou ženu, u jejíhož porodu jsem byla. Ruce neuvěřitelně silné a zároveň soucitně jemné. Tyto ruce s jistotou očistí vaše nejintimnější místa, použijí přesné množství protitlaku, které budete potřebovat, a vezmou do dlaní váš obličej, když se vám budu dívat hluboce do očí a říkat vám, že to zvládnete! Mé ruce jsou jedním z největších darů!


Třetí je mé srdce. Mé srdce je naplněno soucitem a v soucitném srdci není místo pro souzení. Miluji svoji práci. Má vášeň pro mou práci je zakotvena v mém srdci. To ona pohání mého pečovatelského ducha a bez ní bych nemohla jako dula doprovázet k porodům. Mé srdce je také místem, kde uchovávám vzpomínky na každou z rodin, které jsem podporovala, a na každý ze zázraků, kterých jsem byla svědkem.

... 

Pozn. překl. Cesta duly je série překladů článků s tématikou vzdělávání a práce dul. Nejedná se o mé vlastní dílo. Autorku vždy uvádím v odkazu:


Autorka: The Rock n’ Roll Doula

Zdroj:

Víte, že jste dula, když...

...místo Pasta Primavera čtete "Pasta Primapara."


... vidíte porod v některém z televizních pořadů a nemůžete si pomoct a neustále mluvíte k televizi: "Vidíš, měla sis vzít s sebou dulu!" "Přestaňte počítat do desíti, když tlačí. Ona ví, jak tlačit!" "PROČ to DĚLAJÍ???"


...během sledování pořadu "Příběh miminka" váš desetiletý syn obrací oči v sloup a pronáší "snad ne další epidurál!"


...uprostřed noci kontrolujete děti a váš tříletý zamumlá: "Už jí praskla voda?" nebo "Jdeš do práce, mami?"


...přítel vaší dcery ví, co je to zkrácený čípek, a dcera vás prosí, abyste před ním už nemluvila ani o porodech, ani o kojení...



...vaše děti vypráví svým kamarádům, že maminka má další miminko a byla celou noc vzhůru.



...si vaše děti myslí, že vás všechny těhotné ženy znají.


...vaše děti ví o porodu více než většina žen po třetím porodu a vyprávějí vám příběhy, jak ve škole na hodinách rodinné výchovy opravovaly paní učitelku.



...vám a vaší rodině připadá úplně normální bavit se nad špagetami o tom, jak vypadá placenta.



...jste si jistá, že váš manžel nebo děti by klidně mohli poskytovat telefonickou podporu rodícím ženám či čerstvým maminkám, avšak zakázala jste jim zvedat váš telefon, protože jste je už několikráte přistihla, jak se přesně o to snaží...



...se váš manžel zeptá: "Kluk nebo holka?", otočí se na bok a znovu usíná.



...náhodou na chvílí odložíte svůj mobil a vaše dítě jej zvedne a hystericky řve: "Tvůj telefon, mami, tvůj telefon, co když zazvonííííí!"



...vaše kamarádky nebo známé otěhotní a vy jim posíláte e-mail se všemi důležitými odkazy a doporučenou literaturou a poté se stahujete do pozadí, dokud se nepřijdou poradit z vlastní vůle. Často se koušete do jazyku a občas řvete do polštáře.


...říkáte slovo vagína tak často, že už vám zní vtipně.



...se v televizi objeví pořad o mateřství nebo o porodech a váš manžel automaticky schovává veškeré křehké předměty a strká si špunty do uší.


...před vámi všichni vaši známí otevřeně mluví o veškerých svých tělesných pochodech a vy je posloucháte bez mrknutí oka.



...vám běžně chodí zprávy s fotografií hlenové zátky a textem: "Je to normální?"



...každý váš slib končí slovy: "...pokud tedy nebudu zrovna u porodu."



...běžně radíte lidem, ať jdou domů a mají sex.


...nadšeně pronášíte: "Jé, zvracíte! To je skvělé znamení! Děláte pokroky!"


...znáte porodní příběh všech učitelek vašich dětí, pokladní v obchodě a každé osoby, kterou jste kdy potkala na party. Nikoho jste se na něj neptala...

... 

Pozn. překl. Cesta duly je série překladů článků s tématikou vzdělávání a práce dul. Nejedná se o mé vlastní dílo. Autorku/y vždy uvádím v odkazech:

Zdroje: