Do baru vejdou dula a aktivistka...

Barman se ptá aktivistky: “Co vám mohu nabídnout?“ 

Aktivistka odpoví: “Vodu. Nepiju nic než vodu. Limonády, džus... všecko je to špatné! Jsou plné cukru. Alkohol je jed pro tělo, mysl i ducha. Ničí játra, je návykový, zhoršuje se po něm pleť, snižuje vaši zodpovědnost, snižuje rychlost vašich reakcí v nouzových situacích... A mám vůbec zmiňovat řízení pod vlivem alkoholu?!? Pití je špatné! Ne, já bych nikdy nepila a ani nikdo jiný by neměl!“


Dula se na aktivistku podívá a říká: “No tedy, udělala jste na mne dojem. Jste o tom tak silně přesvědčená. Očividně jste žena, která ví, co je pro ni důležité. To se málo vidí – někdo tak upřímný sám k sobě. Jste silná dáma, jakou jsem ještě neviděla!”

Aktivistka se usměje, pokrčí rameny a hodí po barmanovi samolibým úšklebkem říkajícím “vidíš, já to říkala”.

Dula se podívá na barmana a povídá: “A mně jednu kolu s rumem.”


Podporovat jen ty, kteří mají stejný názor jako vy, je velice omezené.


Vypadá to, že ve světě dul existuje tak trochu zmatek v tom, jaká je naše role podpory.

Většina z nás zná odpovědi na otázky jako: “Kdo to je dula? Kolik stojí? Kde ji seženu?“ Ale pojďme vyřešit také otázku, kdo dulou NENÍ!

Dula není aktivistka. Dula podporuje. Podporuje ty, kteří si ji najímají, a podporuje jejich filosofii, která je pro ně důležitá. Nejedná sama za sebe. Je tu proto, aby sloužila a poskytovala podporu.

Definice aktivismu je tato:

“použití přímé, často konfrontační akce jako jsou demonstrace a stávky,

opakem je podpora činnosti.“

Fráze, kterou k popisu aktivismu najdete ve slovníku, obsahuje agresi, což je něco, o čem jsem se nikdy neučila ani jako trenérka dul, ani jako studentka-dula.

Jako lidské bytosti se cítíme posilováni, když je nám nasloucháno a jsme podporováni. A cítíme se naopak oslabení, když jsme válcováni agresivní umíněnou osobou, která s námi nesouhlasí. Tyto dva stavy spolu v žádném případě nemohou koexistovat.

Nevěřím tomu, že je konflikt mezi doktory, sestrami, nemocničními porodními asistentkami, úředníky a DULAMI. Jsem namísto toho přesvědčena, že je tu konflikt mezi doktory, sestrami, nemocničními porodními asistentkami, úředníky a AKTIVISTKAMI vystupujícími jako nesoudné duly nebo poskytujícími podporu jiným aktivistkám během porodu.

Duly jsou často překvapené, když jim zdravotníci děkují a nebo jim skládají komplimenty jako „chceme tu jako dulu jedině vás!“, „vy jste ta nejlepší dula, co jsme tu měli!“ nebo „jsem rád/a, že nejste jednou z TĚCH dul!“ Myslím, že tito zdravotníci ve skutečnosti říkají (aniž by o tom věděli): „Ách, vy jsem pravá dula a ne porodní aktivistka!“

Jako aktivní členka několika online skupin dul mohu říci, že je obrovský rozdíl mezi dulami a aktivistkami. Dula klade otázky jako „Jak mohu nejlépe podpořit moji klientku při obřízce jejího syna?“ Aktivistka se ptá „Jak mám přesvědčit klientku, aby syna nedávala obřezat?“ Dula se ptá: „Moje klientka se rozhodla přestat kojit, jsou k dispozici nějaká srovnání umělých výživ?“, zatímco aktivistka prohlašuje: „Nemůžu podporovat matku, která se rozhodne nekojit!“

Témata jako tato vyvolávají v těchto skupinách rozsáhlé debaty. Aktivistky zaujímají agresivní nebo obranné postoje, zatímco duly pokračují v kladení otázek a připomínají skupině, že si nás klientky nevybírají k tomu, abychom za ně rozhodovaly, ale abychom je podporovaly. Pokud se ani internetová komunita dul nedokáže shodnout na pravé roli dul, mohu se jen domýšlet, jak daleko jsme od toho, aby koncept emocionální, fyzické a vzdělávací podpory dul pochopila a přijala veřejnost a poskytovatelé zdravotní péče.

Takže aktivistky, nemohly byste si přestat říkat duly a začít se prostě nazývat porodními aktivistkami, aby to bylo méně matoucí? Dula rodičku nesoudí, vy ano...

... 

Pozn. překl. Cesta duly je série překladů článků s tématikou vzdělávání a práce dul. Nejedná se o mé vlastní dílo. Autorku vždy uvádím v odkazu:

Autorka: Rock n´Roll Doula

Žádné komentáře:

Okomentovat