K čemu je vám certifikát?


Vždy to nakonec přijde. Dříve či později, kdykoli se o něco takového pokusíte. Vždy se na to nakonec někdo zeptá. Kamarádka se rozhodla dělat kurzy pro ženy, které chtějí podporovat nebo už podporují ostatní ženy s jejich dětmi v kojení. Odborně vznešeně se nám říká laktační poradkyně. A taky ji to dostihlo. Certifikáty. Máte? Nemáte? Nedáváte?

Už to tak je, že v našich krajích po nich všichni touží. Papíry. Papíry na hlavu. (A kdo po nich netouží, o tom si ostatní myslí, že je na hlavu.) Bylo by to na dlouhé vyprávění, kdybych se tu snažila vysvětlit, k čemu vlastně tyhle papíry jsou obecně – všeobecně. Máme hodně oborů lidské činnosti a dovoluji si říct, že už snad na každou z nich je možné si udělat kurz či školu a získat tak kýžené dokumenty. Pravda, pro některé si ještě musíte zajet do ciziny, kde už jsou na tu kterou činnost k dostání. Naštěstí se ale vždy najdou lidé, kteří si dají tu práci a zařídí si certifikát, který je opravňuje ony další certifikáty ve své rodné zemi rozdávat. Tedy, pardon, vlastně prodávat.

Já se dnes zaměřím „jen“ na to naše laktační poradenství. Avšak téměř identickým způsobem se můžete stát například dulou (doprovázet ženy k porodu), poporodní dulou (pomáhat ženě v šestinedělí v domácnosti a podporovat ji v péči o miminko) nebo poradkyní pro nošení dětí v šátku (a pořádat kurzy vázání). A nebo tímto vším dohromady.


Jak se stát laktační poradkyní?


V naší zemi jsou (zatím) dvě organizace, u kterých můžete získat osvědčení, o kterém si většina žen myslí, že jej k výkonu laktačního poradenství nezbytně potřebujete. (Taky jedno takové mám, protože jsem si to dřív také myslela.) Jenže pravda je taková, že nepotřebujete. Zajdete-li na živnostenský úřad a řeknete, že jste laktační poradkyně, řekne vám paní za přepážkou, že neví, co to je. Nakonec vás po vysvětlení náplně vaší práce zařadí do kolonek volných živností. To jsou živnosti, pro jejichž vykonávání žádné osvědčení nepotřebujete. Pokud tedy chcete podporovat ženy v kojení (a může to zahrnovat cokoli od předávání vašich znalostí anatomie prsu a složení mateřského mléka až po to, že jim třeba vyperete, vyžehlíte a uvaříte v době, kdy leží se svým miminkem v posteli, což bývá často pomoc mnohem účinnější) a chcete-li si na tom založit dokonce živobytí, odvádět z toho daně a vůbec, stačí, když si prostě zajdete na úřad. Shodou okolností vám tam také dají papír – s vaším IČ. Gratuluji, jste nyní laktační poradkyně! Pokud za vaše služby nehodláte pobírat úplatu, nepotřebujete ani ten papír s IČ. „A máte to zadarmo!“


Nyní tedy můžete začít pracovat, i bez certifikátu. 


Co je opradu důležité je to, jakým způsobem budete tuto práci vykonávat, čili jakým způsobem budete rodinám poskytovat svoji podporu, jakým způsobem jim budete předávat získané vědomosti a zda se budete neustále vzdělávát dál.

Neméně důležité je také důležité znát hranice své profese. Být si vědoma toho, že nejste zdravotnice (pokud jí tedy opravdu nejste) a upozornit na to klienty. Laktační poradkyně by také neměla sahat na ženu ani na její dítě. A v žádném případě by se neměla pouštět do doporučování léčiv nebo matce a dítěti ordinovat zdravotní úkony, které by měli ti dva podstoupit.

Emotikona smile
A co teď? Chce se vám na kurz?


Jsou ženy, které by i takto z fleku bez kurzů a papírů mohly vyrazit do terénu a být ostatním ženám skvělou podporou. Mají většinou odkojeno svých vlastních deset dětí, možná i samy překonaly některé z překážek, které je v kojení potkaly, v zápalu nadšení o kojení přečetly cokoli, co našly, a některé z nich o tom načteném dokonce i přemýšlely a dokázaly si samy vyfiltrovat určité řekněme nekvalitní informace, které se často nacházejí jak v knihách o kojení nebo mateřství, tak na internetových diskuzích. (A že těch nekvalitních informací na některých webech je! A některé z těch zcestných rad a článků dokonce šíří certifikované laktační poradkyně!) Dokonce se najdou i takové ženy, které nemají vůbec žádný certifikát, ale o kojení vám mohou říct takové věci, že se vám v hlavě rozsvítí. Takové ženy se často na kurzech nedozví nic nového. Spíš mají často nutkání zvedat ruce, vznášet námitky a poučovat přednášející.

Jsou ženy, které o kojení tak nějak něco ví, vlastní zkušenosti mají, ale zatím se samy nijak dál nevzdělávaly, nejsou si jisté a upřímně touží se na takovém kurzu něco naučit. A taky, že se naučí. Proč ne, od toho kurzy jsou – abychom se na nich něco naučily. Záleží pak hodně na tom, na který kurz si zajdete a kdo vás tam co naučí. (Ovšem i velmi vzdělaným poradkyním, které si zašly na kurz jen pro papír a místo na seznamu poradkyň na internetu, se stává, že se nakonec na nekvalitním kurzu naučí šílené bludy a vezmou je nekriticky plně za své. Lidé jsou různí.)

Jsou tu ale třeba také ženy, které o kojení nic moc neví, ani je to příliš nezajímá, ale z nějakého důvodu jej podporovat musí, tedy alespoň formálně. Čili samozřejmě ani kurz a papír z něj jim nepomůže k tomu, aby vás v kojení a kontaktu s vaším miminkem nakonec opravdu podpořily. Tyto ženy se často ptají nejen po certifikátu, ale také po kreditech pro celoživotní vzdělání. Najdete je většinou na novorozeneckém oddělení ve vaší porodnici.
(Samozřejmě i v tomto existují výjimky a „kombinované výjimky“, ale to bychom tu už byly opravdu dlouho.)

Která z těchto tří základních skupin žen opravdu potřebuje pro výkon svého povolání certifikát? Ano, „cé“ je správně. Bez kreditů to mají dnešní sestry těžké. Kredity se vždy hodí. Ale zpět k certifikátům.


O čem svědčí certifikát samotný?


Certifikát svědčí o tom, že jste někde byly a že jste možná i dávaly pozor, když se tam mluvilo o kojení. A že jste zvládly složit závěrečnou zkoušku.

Nic víc.

Nezaručuje vám, ale hlavně ani vašim klientkám, že jste šly ke zkoušce opravdu skvěle připravené a neudělaly jste ji například jen díky štěstí na otázky (známe všichni z maturitních zkoušek či vysokých škol). Osobně jsem na (mimochodem hromadném a zcela nehlídaném) potítku sepsala deset stran odpovědí na položené otázky. U zkoušky si mé odpovědi ale pořádně nikdo nepřečetl. Kdybych tam tisíckrát napsala své jméno, možná by si toho nikdo nevšiml. Ženy, které nenapsaly skoro nic a ani u zkoušky toho údajně moc nevěděly, si přicházely pro certifikát s tím, že se pak mají ještě samy dovzdělat. Nikdo neví, zda to opravdu udělaly.

Nezaručuje vám, že jsou ty informace, které jste se musely na zkoušku nabiflovat, kvalitní nebo dokonce pravdivé. Naopak jedna z organizací tady u nás prosazuje informace a postupy vyloženě slabě podložené, zato silně poškozující.

Nezaručuje vám ani, že budete schopny tyto poškozující informace rozpoznat a vyfiltrovat. Některé poradkyně to samozřejmě zvládnou a pak se dokonce i vůči tomu či onomu veřejně vymezují, na kurzech se kvůli tomu dohadují a uhádají si, že ony to takhle ve své praxi dělat nebudou. Otázkou zůstává, zda chcete mít své jméno veřejně vyvěšené na seznamu organizace, která hlásá bludy. Znám poradkyně, které své certifikáty vrátily a ze seznamu se daly smazat. Než taková reklama, tak radši žádná. Mají můj obdiv.

Nezaručuje vám ani vašim klientkám, že si na kurzu získané informace budete pamatovat i zítra či za týden.

A už vůbec vám ani vašim klientkám nezaručuje, že nebudete používat i úplně jiné postupy, než jaké hlásá organizace, která vás vyškolila a od které certifikát máte. Někdy je to ku prospěchu klientky, často bohužel spíš k její smůle.

Nezaručuje vám empatii k vašim klientkám, bez které často nepochopíte, že je ve skutečnosti trápí vlastně úplně něco jiného, než vám tvrdily do telefonu.

Nezaručuje vám trpělivost a dostatek času v případech, kdy první hodinu vaší návštěvy pláče buď sama klientka nebo její miminko nebo oba dva a kdy teprve třeba další tři hodiny poté jste všichni dohromady schopní čekat na samopřisátí.

Nezaručuje vám schopnost komunikovat s často traumatizovanými ženami, aniž byste je netraumatizovaly ještě více. Nezaručuje vám, že budete mít vyřešena všechna vaše traumata a že ta se vám pak při práci nebudou bolestně ozývat.

Nezaručuje vám schopnost tohle dost náročné povolání zvládat.

Nezaručuje vám kvalitní či vůbec nějaké intervize a supervize, které jsou pro výkon tohoto povolání nezbytné.

Nezaručuje vám prostě ani psychické zdraví (ne, psychotesty nejsou součástí zkoušek), ani to, že vám i zůstane.

Prostě a jednoduše: Nezaručuje vám, že budete dobrá laktační poradkyně.

Nezaručí vám to certifikát, ani dva certifikáty. 
Ani kurz samotný. Ani žádná organizace, do které po něm budete patřit.

Ručíte si za to vždy jen a pouze vy samy. 
Za to, co víte a umíte.
Za to, kde čerpáte informace a podporu pro svoji práci.
Za to, jak pracujete.
Za to, jaké jste.


K čemu je tedy certifikát dobrý?


Můžete si jej zarámovat a pověsit na zeď. A každé návštěvě říkat, že jste teď laktační poradkyně (a vysvětlovat pak, co to je).

Můžete si jej pověsit také na zeď na Facebooku. To jsem tehdy také udělala a potom jsem celá šťastná sledovala, jak se to lidem líbí a jak mě chválí, co vše při dvou dětech ještě nestíhám. To bylo fakt prima, mé ego jásalo.

Jako majitelka certifikátu budete na seznamu na internetu a jednou za rok vás někdo díky tomuto seznamu objeví a kontaktuje.

Pro ženy, které touží vidět poradkyni s papírem, budete hvězda a anděl spásy. Tedy do té doby, než zjistí, že ve skutečnosti nic nevíte a za hodinu jdete do kina.

A samozřejmě jej můžete využít prostě jako papír – napsat si na něj nákupní seznam, báseň nebo jej přihodit do kamen.

Občas se vás na to někdo zeptá. V našich krajích se to stává. Máš na to papíry? A můžeš to dělat, když na to nemáš papíry? Pokud papíry máte, nemyslete si, že jste ze smršti dotěrných dotazů venku, protože může přijít i otázka: A můžeš to dělat, když nejsi zdravotník? Ten kurz má přece jen dva/čtyři/šest dní! Kdo vám vaše schopnosti a znalosti nevěří, toho ani papír nepřesvědčí.


Proč tohle vše vlastně píšu


Tak tedy, moje kamarádka dělá kurzy laktačního poradenství. A neprodává na nich certifikáty. Nabízí ženám, že je provede tématem kojení s podporou vrozených reflexů dítěte a také neméně důležitým tématem řešení nejčastějších problémů s kojením. Nabízí jim, že s nimi probere možnosti, jak ženu s dítětem podporovat kontinuálně a dlouhodobě, jak vést kvalitní laktační poradenství. Nabízí jim sdílení svých vlastních zkušeností v této oblasti a možnost zůstat spolu po kurzu v kontaktu a dělat spolu intervize a supervize. Za mě tohle vše rozhodně není málo, sama se na tenhle kurz chystám a těším. A je mi úplně jedno, že nedostanu certifikát.

Tento článek ale nepíšu proto, aby jí snad dělala reklamu. 
Nepíšu jej ani proto, abych se vás snažila od některého z certifikovaných kurzů odradit. (Proto tu ani nikoho nejmenuji, ani neudávám odkazy.)

Nebo abych snad někoho kritizovala za to, že certifikát už má (vždyť sama jeden mám!).

Tento článek píšu prostě jen proto, abych podpořila kamarádku v tom, že nemusí nikoho certifikovat, aby mu mohla pomoci se vzdělávat a aby jej mohla v této práci podporovat.

A také proto, abych podpořila vás ve vaší vlastní osobní zodpovědnosti na cestě podpory žen s jejich dětmi po porodu (a kdykoli jindy).

Jděte, kam samy uznáte za vhodné. Jděte a učte se. Jen u toho prostě nezapomínejte kriticky přemýšlet nad tím, co se vlastně učíte. A pracovat samy na sobě.

I bez certifikátu můžete být ostatním ženám vzdělanou a kvalitní podporou.

I bez certifikátu můžete najít podporu samy pro sebe.

I bez certifikátu můžete být skvělé laktační poradkyně.

A já vám přeji, abyste skvělé byly. 
Ať už s certifikátem, nebo bez něj. Je to JEDNO.
Emotikona smile

Žádné komentáře:

Okomentovat