"Spousta těhotných popisuje, jak komunikují se svým dítětem, a ačkoli je vědecky prokázáno, že děti reagují na zvuk matčina hlasu, neexistují téměř žádné vědecké důkazy o tom, že by komunikace probíhala i opačným směrem, byť to z pohledu emocí dává smysl.
Tento jev lze ovšem přesvědčivě fyziologicky vysvětlit z pohledu neurologie, imunologie a endokrinologie. Existují imunitní a endokrinní onemocnění spojená s těhotenstvím, která jsou vyvolána fetoplacentárními jevy, jako je např. preeklampsie či těhotenská cukrovka.
Nezávislý institut HeartMath ve Spojených státech provedl studii na téma komunikace mezi matkou a dítětem prostřednictvím srdce.
Při vývoji plodu je rudimentární srdce jedním z prvních orgánů, který se začne vyvíjet: srdce plodu i dospělého vytváří jemné elektromagnetické pole, a v případě matky a dítěte se tato pole vzájemně obklopují.
Srdce není pouhá pumpa, nýbrž tvoří rovněž četné neurologické spoje jak uvnitř, tak vně srdce, prostřednictvím neurálních sítí až do limbické oblasti mozku, a se zbytkem těla pomocí míchy a periferní nervové soustavy.
Zároveň má srdce i hormonálně řízenou endokrinní funkci. Výzkumy u zvířat odhalily oxytocinové receptory v embryonálních srdečních buňkách, přičemž oxytocin je hormonální prostředník lásky.
Víme, že elektromagnetická pole se mohou vzájemně ovlivňovat: plod matku a matka plod. Víme i to, že v důsledku změn v elektromagnetickém poli Země, stejně jako v důsledku dění na Slunci, např. slunečních skvrn, může dojít k nárůstu hospitalizací u lidí s kardiologickými a psychiatrickými problémy.
Elektromagnetická pole inkubátorů na odděleních intenzivní péče pro novorozence mohou mít vliv na kolísání srdečního rytmu u novorozenců.
Matka a dítě jsou tedy vzájemně se překrývajícími magnetickými poli a mohly by tedy na sebe vzájemně účinkovat."
- z knihy Srdce v lůně od Dr. Amali Lokugamage
Žádné komentáře:
Okomentovat