Malý pacient: Charta práv hospitalizovaných dětí


„Práva formulujeme tam, kde pociťujeme bezpráví. Snažme se tedy žít tak, abychom se svobody a samozřejmých věcí nemuseli domáhat prostřednictvím psaných pravidel. Naslouchejme dětem, naslouchejme svému svědomí a mějme odvahu dostát tomu, co se v nás potom probudí. Charta práv nám v péči o nemocné děti může leckde posloužit jako vodítko.“

Tak zní úvodní text k Chartě práv dětí v nemocnici na stránkách Nadace Klíček, která se dlouhodobě zasazuje o zlepšení situace vážně nemocných dětí a jejich rodin a o posílení role rodičů v péči o nemocné dítě.

Dokument vychází z textu Charty práv dětských pacientů organizace National Association for the Welfare of Children in Hospital (NAWCH) sídlící v Londýně. Za překlad textu můžeme děkovat právě Nadaci Klíček, která jej se svolením NAWCH pořídila.

Chartu práv dětí v nemocnici podpořila v únoru roku 1992 Centrální etická komise při Ministerstvu zdravotnictví České republiky.

Tento dokument vídám viset v čekárnách dětských oddělení a dětských pohotovostí dnes už pravidelně a moc mě to těší. Těžko však říct, zda jsou všechny jeho body na těchto odděleních také opravdu automaticky podporovány. V případě hospitalizace určitě nezaškodí mít jeho kopii také přímo u sebe a moci si ji tak připomenout kdykoli a kdekoli budete potřebovat.

Zde je tedy přímo samotný text:

CHARTA PRÁV DĚTÍ V NEMOCNICI

1.
Děti mají být do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou vyžadují, nemůže být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení.

2.
Děti v nemocnici mají mít právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, mělo by se rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm.

3.
Děti a/nebo jejich rodiče mají právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich věku a chápání. Musejí mít zároveň možnost otevřeně hovořit o svých potřebách s personálem.

4.
Děti a/nebo jejich rodiče mají právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování ohledně zdravotní péče, která je jim poskytována. Každé dítě musí být chráněno před všemi zákroky, které pro jeho léčbu nejsou nezbytné, a před zbytečnými úkony podniknutými pro zmírnění jeho fyzického nebo emocionálního rozrušení.

5.
S dětmi se musí zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být respektováno jejich soukromí.

6.
Dětem se musí dostávat péče náležitě školeného personálu, který si je plně vědom fyzických i emocionálních potřeb dětí každé věkové skupiny.

7.
Děti mají mít možnost nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci.

8.
O děti má být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové skupiny.

9.
Děti mají být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým potřebám a požadavkům, a aby zároveň vyhovovalo uznaným bezpečnostním pravidlům a zásadám péče o děti.

10.
Děti mají mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání, přizpůsobenou jejich věku a zdravotnímu stavu.

A co dál?

V dalších článcích seriálu Malý pacient si ještě každý z těchto bodů rozebereme konkrétněji. Odkazy na jednotlivé články k Chartě práv dětí v nemocnici pak najdete přímo v textu tohoto článku.

S láskou, Hanka

Zdroj:

Žádné komentáře:

Okomentovat